Noční můra v Elm Street

10. prosince 2016 v 10:16 | Lu.Blueberry |  Horrors
Noční můra v Elm Street
Kultovní horor z roku 1984 od režiséra Wes Cravena, který ovlivnil hlavně slasherový žánr filmů. Hlavní postavou je Freddy Krueger - školník místní školy a ironicky vrah dětí. Žil a zemřel v ulici Elm Street, kam se vrací pro "své děti". Byl totiž upálen místními rodiči z ulice poté, co se dozvěděli o jeho vraždách, ale nebyl potrestán zákonem. Tak vzali spravedlnost do vlastních rukou a chtěli se jej zbavit jednou provždy. Freddy byl zrovna v kotelně svého domu, když se rozhodli jej upálit. A od této kotelny se potom odvíjí většina dějství a temných scén ve filmu. Freddy Krueger uhořel, ovšem začal se vracet a zabíjet děti z Elm Street v jejich snech.

Tento první film se točí kolem Nancy, která žije se svou rodinou v domě po Kruegerovi. Začínají se jí zdát noční můry a když se s nimi svěří kamarádům, ti přitakávají, že i oni mají podobné sny. Celé drama začíná ve chvíli, kdy její přátelé začínají umírat ve spánku. Nancy si je jistá, že za jejich smrt může Freddy Krueger. Snaží se proti němu bojovat, ale nikdo jí nevěří a nechce podporovat její "bludy". Až časem zjišťuje, že její rodiče moc dobře ví, o koho se jedná...

Postavu Freddyho ztvárnil herec Robert Englund, který jí hrál celou sérií filmů. Poté si ještě zahrál Kruegera ve filmu Freddy vs. Jason v roce 2003 a tím jeho role vraha dětí navždy skončila.
Ve filmu si zahrál i Johnny Depp - roli přítele Nancy Glena. K zahrání této postavy ho protlačil jeho kamarád Nicolas Cage a tato role nastartovala jeho kariéru herce.
http://www.wrongsideoftheart.com/wp-content/gallery/posters-n/nightmare_on_elm_street_1_poster_01.jpg

Film pokračoval dalšími šesti na sebe navazujícími příběhy. Všechny díly zažily svou chvilku slávy - některé více, některé méně. Kliknutím na vybraný díl se dostanete na čsfd.cz, kde si můžete přečíst alespoň shrnutí obsahu filmu. Mými nejoblíbenějšími díly (samozřejmě první film je srdcovka) jsou 3. a 4.díl a naopak nejméně oblíbeným je kupodivu 2. díl společně s 5. dílem. Ale teď trochu kecám, protože bych na všechny filmy mohla koukat pořád dokola :D


http://www.wrongsideoftheart.com/wp-content/gallery/posters-n/nightmare_on_elm_street_2_poster_01.jpg


http://www.wrongsideoftheart.com/wp-content/gallery/posters-n/nightmare_on_elm_street_3_poster_01.jpg


http://www.flickeringmyth.com/wp-content/uploads/2013/10/TheDreamChildPosterInfant.jpg


http://static.tvgcdn.net/rovi/showcards/movie/128445/thumbs/16981743_1300x1733.jpg


https://fanart.tv/fanart/movies/11596/movieposter/new-nightmare-5212c3d98f5c8.jpg

Freddy vs. Jason je už samostatný film, který navazuje maximálně tím, že Freddy vzpomíná na své děti ulice Elm Street. Na Freddyho už všichni zapomněli a tak musí pomocí Jasona, kterému se do hlavy dostane ve snu v podobě Jasonovy matky, rozpoutat masakr teenagerů. Jason dokáže zabíjet mimo sny a Freddy se chce "svézt" na této řežbě a vytvořit si novou Elm Street v úplně novém městě. Má Jasona díky snům ve své moci, ale ten časem odhalí, že to celé ovládá Freddy a dost ho to rozzuří. Poté začíná boj mezi těmito dvěma zly.

Někomu to může připadat jako kravina, ale dle mne to byl super nápad postavit proti sobě dvě známé hororové postavy.
http://midnightsocietytales.com/wp-content/uploads/2015/12/freddy-vs-jason-poster.jpg

V roce 2010 vyšel remake původního filmu v režii Samuela Bayera. Musím se přiznat, že moje první rekace byla odmítavá. Proč sakra točí remake něčeho tak skvělýho a neměnitelnýho. No ale když se mi to rozleželo v hlavě, tak ten film vůbec nebyl špatnej. Logicky že to bude jiný. Lepší efekty, lepší kamera, lepší atmosféra. Jediné co mě zklamalo, byl samotný Freddy. V tomto remaku ho ztvárnil herec Jackie Earle Haley, což je výborný herec, ale maska Freddyho dopadla přímo katastroficky. Což dost kazí celkový dojem z filmu.
Nicméně jinak je to super! Neodsuzovala bych to jen kvůli tomu, že to je remake klasiky.

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/fa/79/5a/fa795a76aed548e128c789528fbfa087.jpg
 

Halloweenská maska 2016 - zpožděný příspěvek

15. listopadu 2016 v 15:20 | Lu.Blueberry |  Creation
Upřímně je mi uplně jedno, že to není náš svátek a fakt mě neztrapní příspěvky na sociálních sítích typu - Zase kradeš od Američanů? Bež raději zapálit svíčku zesnulým na hřbitov. Tak za prvý Halloween je v uplně jinej den než Dušičky a za druhý jsme ho nepřejmuli v plném rozsahu. Nechodíme koledovat s dětma cukroví do ulic ani nepořádáme speciální akce (vyjma těch v různých barech jako Přijď v nejlepší masce apod.). Takže nevím, co všechny furt tak sejří na tom, že si někdo vyrobí/namaluje masku nebo vydlabe dýni. Pro mě je to druh kreativního vyžití a strašidelná atmosféra Halloweenu je pro mě už jen takové plus, jelikož jsem milovník hororů. Lidi berou všechno hrozně moc vážně - nedokážou se radovat a nebo něco ocenit... Smutné, ale hlavní je, že já taková nejsem, takže vám představuju svůj halloweenskej xicht 2016 a jako bonus vydlabané dýně :) Mě to prostě baví a dělá mi to radost, kdybych žila v Americe, tak mám ten nejvíc nazdobenej dům s dvorkem "až by to bolelo" :D

https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/14938353_10206046667324955_7511370102505474763_n.jpg?oh=ec8d382ff81f1872fe6e8683f750641f&oe=589073F9
Klasicky asi tak zábava na hoďku a půl :)

https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/14938255_10206064828898983_7296482686744128322_n.jpg?oh=c948d25fb168da0e7ca875c6b1bf58ac&oe=58D35E0E
Popravdě jsem v den Halloweenu vyřezala dvě malinké Hokkaido dýně se znakem Subaru a podobným xichtem jako má tahle.Ale druhý den, když jsem vlezla do obchodu, tak už měli normální halloweenské dýně na vyřezávání. A neodolala jsem příležitosti vykuchat pořádnou obří dýni :D

No...a je na tom snad něco pobuřujícího? Nekřesťanského? Vždyť je to jen zábava :)


První rajská a celý život naruby

15. listopadu 2016 v 14:55 | Lu.Blueberry |  Deník
No.. jak vám to napsat...asi nijak jinak, než prostě jak to je Je to trapný, že zrovna poslední článek je plný takových radostných zpráv a těšení se na dovolenou. Ani vám nebudu popisovat, jaký to bylo, protože už je to tabu. A teď zrovna koukám do levého sloupce tady na blogu, že tématém týdne je "Tabu". Tak to fakt sedí.
Hlavně jsem tenhle článek chtěla napsat pěkně dlouho, abych mohla psát dál a na "novo". Abych to měla už za sebou. Svým způsobem je to blbost, protože pochybuju, že někdo pozoruje celou mojí blogerskou činnost od začátku nebo tak.
Jenom vám chci říct, že pokud nejste doopravdy šťastní s nějakým člověkem nebo vás takové myšlenky přepadají, tak je nezahánějte. Protože mají pravdu. A vy si jen namlouváte, že to tak není. Ale taky nemůžu mluvit za všechny - jasně, ale ve většině případů musíte nechat promluvit rozum a nebrat ohledy na ostatní podněty, co vás někde drží. Potom zbytečně setrváváte třeba i několik let ve vztazích, které už nemají dávno smysl. Ale když to potom skončí - panečku, to je pocit...
No a přesně takhle se teď cítím já. Jako někdo uplně jiný. Vždy jsem poslouchala 4 dohody od Ruize nebo různá "motivační" videa, jak být šťastný, ale to je tak jediné, co jsem dělala. Pouze jsem si představovala a snažila si namluvit, že jsem doopravdy šťastná a vděčná za to co mám. Ale byl to jen můj vlastní blud. To teprve teď se cítím svobodně, že jednám dle vlastní vůle. Že jsem doopravdy spokojená sama se sebou, se vším co dělám a jak přemýšlím. Že mě žádná věc ani žádná osoba nedrží v jakýsi negativní bublině, kde nemám vlastní sebevyjádření. Jasně, můžete si říct - ááá tady je někdo zamilovanej a všechno zase vidí růžově. Ale kdepak. Zamilovaná jsem, ale není to žádná podmíněná láska, kterou jsem doposud poznala, je to tak čistý a upřímný. Tak jak to prostě má být. Ne, že se cítíte ovládáni a na druhou stranu se snažíte ovládat, abyste se cítili lépe.
Já myslim, že už víc toho ze sebe nedostanu.
Pěkně jsem si pročistila hlavu a teď si tady v duchu nadávám, že jsem to měla udělat už před těmi 2-3 měsíci.

Chtěla bych se blogu začít opět věnovat, ale stále hledám nová témata, protože buďmě upřímní - "deníkový blog" (viz. já a moje kecy) nikoho moc nezajímá. Možná začnu dělat nějaké průvodce malováním a kresbou, fotit recepty, fotit vlastní obrazy, víc psát o hororech... a třeba je tohle zase takový výkřik do tmy a nebudu mít na blog chuť ani čas

Uvidím, nicméně jsem se vám chtěla vypsat - což se povedlo - a můžu vám sem tam zas něco přidat
A ještě pro zvědavce, který sem třeba klikli kvůli titulku článku - dělala jsem první rajskou omáčku v životě a fakt se povedla Byla vařena s láskou pro prarodiče mého přítele, teprve se s nimi seznamuji, tak doufám, že jsem si vyvařila pár plusových bodů Nevím jestli u zbytku jeho rodiny bude stačit rajská, ale třeba pomůže můj ďolíčkovitej úsměv a upřímná duše

Mějte se krásně
 


Život v bublině

23. května 2016 v 18:22 | Lu.Blueberry |  Deník
Tak zase uběhla nějaká ta doba od posledního vydaného článku a mám chuť napsat další novinky :)

Doufám, že se máte stejně dobře jako já. Protože já se cítím fantasticky, za pár dní mě čeká má první "opravdová" dovolená! Tím opravdová myslím, že to bude oprávněná dovolená po práci. 16.května jsem v práci přesně půl roku a uteklo to, jako voda! Ani mi nepřijde, že pracuju :D Taky jsem zažila své první žádání o dovolenou. No věřte mi, byla jsem nervózní jako prase, protože jsem na internetu četla, jak s vámi zaměstnavatel může vytřít a říct ne. A určit vám datum sám. No potily se mi ruce, nechtěla jsem s tím vůbec začínat, ale nakonec jsem to ze sebe nějak vykoktala. A bezva! Neměl s tím absolutně žádný problém. V tu chvíli mi ze srdce spadl obří kámen a všechno bylo zase v normálu. Prostě můj šéf není debil, jako někteří z těch zkušeností lidí na internetu :D

Takže k té dovolené! Chtěli jsme jet původně do Francie.. No vlastně úplně původně do Norska. Ale jsme chudí :D A jsme chudí i na tu Francii, jak jsme rychle zjistili :D Né, jako jednou se tam dostaneme, ale budeme muset šetřit (myslím hlavně na to Norsko, Francie by se ještě dala, jen bychom pak asi třeba dva měsíce žrali omítku :D ). Takže opět Chorvatsko. Jó, těším se tam, jen jsem chtěla vidět něco nového. Tak alespoň jedeme dál než obvykle a snad tam bude jiné klima. Také máme v plánu vyjít na nejvyšší vrchol Chorvatska v pohoří Dinara. Takže žádné vorvaní válení jen u moře, ale i nějaká turistika! V blízkosti je rybářská vesnice, takže si konečně splníme přání a ochutnáme pořádnou nálož různých ryb, které jsme třeba ještě neměli. Ráda bych také jela na přilehlé ostrovy na kterých jsou převážně přírodní rezervace. Uvidíme co vše stihneme :) Vyjíždíme 5.června. Vyšlo mi to tak krásně, že až se budeme vracet (v sobotu), budu mít až do úterý volno a půjdu až ve středu do práce ! Hahá! Myslím ale, že ten návrat nebude tak krušný, protože je to opravdu klidná práce a mám jí ráda. Nebudu se tam vracet s odporem...

A po té dovolné další krásná věc! Budu mít konečně činčilku :) Jak já se na něj těším... Smouký mi strašně chybí a je nenahraditelný, ale já prostě potřebuju mít nějakého kulíška doma, kterého můžu pomazlit :') Pojedeme si ho vyzvednout osobně, tak tajně doufám, že mi chovatelka ukáže celý svůj chov činčil.

Tím bych pro dnešek skončila, mějte se krásně a užívejte teplých dnů!


Jak jsem se prala s úzkostí

21. dubna 2016 v 19:44 | Lu.Blueberry |  About me
Přemýšlela jsem delší dobu, zda mám tento článek napsat. Rozhodla jsem se, že něco tedy sesmolím, protože věřím, že by to někomu mohlo pomoci - zjištění, že v tom není sám a že je to normální.
Mluvím o "panické poruše" a stavech úzkosti a depresí. Podobný článek už je u mně na blogu zde a právě dle nejčtenějších článků jsem si všimla, že tenhle je dost vyhledávaný a čtený. Je to spíše takové seznámení s těmito stavy - co je provází, proč vznikají a jak se jich nejlépe zbavit.
Tentokrát chci ale převyprávět mé zkušenosti a popsat dané situace, které mi dělaly problém. Dokonce mi i doteď dělalo problém o těchto stavech mluvit, protože se mi ty pocity vracely, ale teď už je umím zahnat a ovládnout a můžu vám to celé odvyprávět.
Tak tedy, jdeme na to.

Hororová filmotéka 2016 podle Lu

1. dubna 2016 v 9:48 | Lu.Blueberry |  Horrors
Pokud máte rádi horory, tak bych vám ráda doporučila pár snímků, třeba budeme mít stejný vkus :)
Nejsou to všechno horory roku 2016, ale mohou být i starší a já je viděla až teď, tak se nezlobte a nepindejte :D

Začala bych určitě u Crimson Peak - Purpurový vrch.
Je sice z 2015, ale bylo to ke konci roku, takže... No, nicméně jsem zase dlouho odmítala jej vidět. Měl všude hodně trailerů, reklam a já prostě takové věci jako na truc odmítám :D Ale když jsem se nudila v práci, venku krásně pršelo a nebylo co dělat, pustila jsem si nějaký horor pro navození ještě děsivější atmosféry. A můžu říct, že atmosféru tenhle film opravdu má. A perfektní. Miluji temné a absurdní prostředí, jako navozuje ve svých filmech třeba Tim Burton (Střihoruký Edward - starý, temný dům, polorozpadlá střecha, zvláštní zahrada, apod.). No a v Purpurovém vrchu se toho nabažíte až až.
Lepší herečku a herce pro tuto roli nemohli najít než - Mia Wasikowska a Tom Hiddleston. Oboum ta role padla jak ušitá.
Ve zkratce se sir Thomas pokouší získat peníze na svůj "projekt" těžby u jedné společnosti. Když se mu to nepodaří, pokusí se alespoň získat slečnu Edith, dceru vedoucího společnosti. Edith se Thomas líbí a naopak. Po brutální vraždě svého otce se uchyluje do náručí Thomase a odjíždějí spolu na Purpurový vrch. Purpurový vrch je rozlehlé sídlo uprostřed ničeho. (Tady právě začíná ta ponurost a tajemnost!) Uprostřed ničeho, ale naopak uvnitř zchátralého sídla je toho až moc k objevení. A Edith postupně všechna tato stará a pohřbená tajemství odhaluje.




Další horůrkovou zajímavostí a poměrně raritou je Southbound. Taky je to 2015, ale ke shlédnutí přišel až v roce 2016.
Tenhle typ filmu musíte mít rádi nebo vás prostě bavit nebude ani kdyby tam hráli vaši nejoblíbenější herci. Není to ani tak film, jedná se spíše o 5 různých příběhů navazujících na sebe. Ale ne nijak zvlášť, většinou jen jednou scénou a jedním střihem. A konečný příběh je uzavření celého kruhu, tedy prvního příběhu. První příběh (a i ten uplně závěrečný) je o mužích, kteří se snaží utéct svému hříchu a přeludům. Ocitají se v jakémsi očistci. Na tento navazuje druhý příběh o třech dívkách, které projíždějí pouští a vydávají se na výlet. Uprostřed prázdné pouště se jim porouchá auto a ony musejí čekat na něčí pomoc. Ta se dostaví poměrně brzy, ale rozhodně to není pomoc ve správném slova smyslu. Jedna rodina je bere do svého domu a tam jim nabídne naprostý "komfort". Jedné dívce se podaří utéct z pomatené rodiny a tím se bohužel stává hlavní postavou třetího příběhu. Na opuštěné silnici v poušti ji srazí muž. Ten se její život pokusí zachránit za každou cenu. Volá záchrannou službu a ta ho navede do nejbližšího města. Do nejbližšího opuštěného města a do opuštěné nemocnice, kde se bude dívku pokoušet "záchranit" podle pokynů "doktora" v telefonu. (Tenhle díl je z hlediska brutality asi ten nejhorší! A nejlepší :D). No doktorské postupy jsou tu opravdu zvláštní a dívce tato lékařská péče zrovna moc nesvědčí... Tímto se dostáváme do čtvrtého příběhu v tom samém opuštěném městečku. Starší muž přichází do tohoto městečka, aby zde našel svou sestru, která zde zmizela už před 13 lety. Nachází jí v podivné společnosti lidí a nakonec je jeho pokus o záchranu marný. Poušť vás vždy dostane. A pátý poslední příběh je začátkem prvního příběhu a dozvídáte se tak důvod pronásledování mužů jejich osudem.

Zřejmě to zní pomotaně, ale věřte mi - dává to smysl :D Tady máte odkaz k online shlédnutí Southbound.
Líbilo se mi to, protože v dnešní době už nikdo takovéhle věci moc netočí. Tyhle "pomatenosti" se točily spíš dříve a dnes jim mnoho lidí na chuť nepřijde. V některých okamžicích mi to připomínalo Lovecraftovy zápletky nebo Creepshow od Kinga.


Za zmínku stojí nový Sinister 2. Nebylo to už tak dobré jako první díl, ale rozhodně to nebylo špatné. Online film.


Pokud se vyžíváte v kanibalismu a filmech o tom, jak lidé z džungle pojídají a mučí lidi z naší civilizace, tak prosim - film Green Inferno - Zelené peklo - je přímo pro Vás. Já tyhle filmy přímo nesnáším, ne že by byly o ničem. Ale já prostě nesnesu film plný takovéhle brutality a musím uznat, že představa domorodců v džungli mě opravdu děsí. Tenhle film zde "doporučuji" proto, že jsou tam dobré scény - ztroskotání letadla, šokovaní lidé po havárii, strach a pocity úzkosti a mnoho dalšího - všechno je tak reálné. Což mě na tom děsí nejvíc a vážně se mi přitom svírají útroby. Musela jsem na tenhle film koukat na dvakrát, jelikož to prostě nesnesu a je mi z toho zle.
Začíná to skupinou aktivistů, kteří se snaží zachránit deštné pralesy. Po vykonání aktivistické činnosti letí zpět do civilizace a právě tento let je pro ně osudný - ztroskotají uprostřed doslova zeleného pekla. Pár minut na to už jsou někteří pozabíjeni domorodci a zbytek odveden do jejich osady. A zbytek už si domyslíte - nervydrásající boj o přežití, odporně brutální a nepříjemné gore scény. No, tak přeji hezkou podívanou - já už nikdy více :D Tady to máte online.


Nakonec zmíním pro odlehčení komediální horor Freaks of Nature.
Pokud máte rádi horory, které nejsou tak uplně horory, ale spíše se u nich i pobavíte, tak doporučuji tenhle film.
Ve městečku v poklidu a míru spolu žijí společně zombíci, vampýři a lidé. Dokud se ovšem něco mezi nimi nepokazí a začnou po sobě jít. Ale sjednotí je poté jedna věc - k celému tomu se přidají mimozemšťané a pak to začíná nabírat na obrátkách. Online ke shlédnutí.


Pokud jste viděli nějaký dobrý film, budu ráda, když se ozvete v komentářích :)
Hezky se bojte!

Kam dál