Prosinec 2014

Povánoční článek

30. prosince 2014 v 8:09 | Lu.Blueberry |  Deník
Ahoj, ahoj !
Tak jsem dlouho přemýšlela a hledala chvíli, kdy sepsat veškeré pocity a myšlenky a padlo to na dnešek, protože toho už mám opravdu moc a nemám si s kým popovídat a asi by mi z toho brzy praskla hlava

Začnu asi dodatečným přáním hezkých svátků a klidu, šťastného nového roku a slabou kocovinu pozítří

Vánoce jako takové byly krásné, sice jsem na Štědrý den byla doma chvíli sama, ale snažila jsem se zahnat depresi novými díly American Horror Story Mamka poté přišla z práce, usmažila řízky a šlo se na věc Konečně jsem tento rok obdarovala všechny členy rodiny tak, jak jsem chtěla... Dárky byly moc krásný, nu a samozřejmě nechyběly ani nové Kingovky že Do noci jsme koukaly na Pelíšky, Vratné lahve, ...
Další dva-tři dny jsem strávila u babiček a dědů, taky u přítele byla rodinná sešlost... V neděli byla mámina oslava narozenin. Já...ráda je všechny vidím, ale stačila by mi chvilka, potom už mě všechno hrozně štve a ztrácím nervy Nejsem ten typ, co by mezi lidmi rád trávil čas Ale na Vánoce teda....dobře nu, já vím, jsem otřesná v tomhle

Jinač se těším až se zase všechno uklidní

Málem jsem zapomněla, že jsem dostala ještě další Kingovky, ze kterých jsem totálně odvařená..Dohromady jsem dostala 4 knihy Budou aktualizované na seznamu... Ale tak ze které Kingovky já odvařená nejsem...
Ještě urputně sháním knihu Tommyknockeři, jelikož mě upoutal příběh knih. Bude to něco na způsob Nespavost, která mě dovedla naprosto do jiného světa

Včera to pro mě měl být takový odpočinkový den po všech těch návštěvách, přítel mi daroval supr zimní boty, takže jsem je chtěla zkusit. Tak jsme tedy vyjeli s jeho bráchou a přítelkyní na výlet... Co se nestalo, brácha zapadl do sněhu..Což by nebyl zas takovej problém, že.. To jsem měla ještě dobrou náladu a brala jsem to jako "srandu".. Neměli jsme lano, takže jsme s Filipem došli do vesničky půjčit si ho. Ovšem když jsme se vrátili k autům už tam oxidovala rodinka se čtyřma dětma a hrózně moc nám teda pomáhala -_- Celá ta famílie sežrala veškerou moudrost světa, obzvlášť teda jejich maminka. Nějak jsem se do toho nemontovala a ani jsme s Niki nevěděly co máme dělat... Ti dva Einsteini nám totálně změnili plán, jak jsme chtěli auto původně vytáhnout... Takže jsme Pokyho (auto) táhli uplně zbytečně dopředu a tím víc ho zabořovali do sněhu... Mezitím nás ta pinda zštěkla, že co tam okouníme a ať jdeme pomoci, ale jak asi, když se narvali dozadu a my bychom maximálně mohly tlačit ze strany a bořit auto hlouběji. To už nám lehce hlo žlučí... Pak to zopakovala klukům což nás neuvěřitelně ponížilo a šly jsme do auta . Ať si to vytáhnou sami. Do toho tam furt remcal jejich syn, což mě mimochodem neuvěřitelně sralo a měla jsem chuť ho zkopnout do té hluboké závěje Pak teda dospěli k názoru, že bude lepší ho vytáhnout zezadu, jak jsme původně plánovali, ale to se nejdřív museli předvést se svým autem, který má pohon na všechny 4 kola kdybyste náhodou nevěděli
Takže z odpočinkového výletu a klidu bylo zase hovno a já měla akorát tak nervy na dranc a totálně nasranou náladu. Nejvíc mě teda pak dorazilo, když jim kluci dávali peníze
Blíží se Silvestr Moc se teda netěším, protože vždycky musím vydržet aspoň do té půlnoci a pak teprve mohu jít spát Navíc to budeme slavit na starém baráku u přítele, kde z toho každou kalbu dělají kluci pastoušku a už to tam začínám nenávidět... Ale holt to nějak vydržím, koupím si oblíbené víno nebo možná frisca, do půlnoci se nadopuju nějakým energiťákem a pak hurá do hajan. No a bude tu další rok, který bude snad stejně dobrý nebo klidně lepší jako tenhle A snad už si najdu práci!

Tak já se loučím, mějte se krásně a užívejte!
PS: Viděla jsem film v režii Mela Gibsona - Apocalypto a mohu jedině doporučit, naprosto skvělé! Bye!

Jednou jsi nahoře, jednou dole...já jsem někde uprostřed

12. prosince 2014 v 12:28 | Lu.Blueberry |  Deník
Zdravím vás,
jelikož mi teď odpadl (já ho zrušila) pohovor, tak jsem si našla chvíli na blogování. Ne, neruším pohvory jen tak. Bohužel tohle bylo moc růžové na to, aby to byla práce na plný úvazek. Jednalo se o práci na živnostenský list... Já jakožto odsuzovatel ekonomiky a veškerých sraček, které se toho týkají, tomu absolutně nerozumím a rozumět nechci. Hledám jen obyčejnou práci na plný úvazek, abych nemusela nic platit úřadu sama a vše za mě udělal zaměstnavatel. Stejně za pár let (doufám dřív) odsud vypadnu nebo alespoň budu pracovat v zahraničí.
No nic...hledám holt dál a čekám na odpověď dvou firem, ve kterých mimochodem nechci pracovat, protože jsou otřesný, ale už přijmu cokoliv

Ale nejsem jediná, kdo se trápí při hledání práce, takže si užívám těch jiných věcí.
Tak například mám radost z úchatného laku na nehty :D , který vrací mým nehtům vzhled zdravého a žijícího člověka a nemám nehty jako rozkládající se zombie O kosmetice moc nemluvím, ale jsem hrozně natěšená na nové oční linky od essence ! Pokud jste již někdo použil ty matné nebo naopak ty "high shine", tak mi klidně napište nějakou krátkou recenzičku
V pondělí se mohu těšit na zbytek výplaty

Zničil se mi externí hardisk Filmů se dobrovolně vzdám, ale fotky dlouhosáhle přetahuju k mamce na počítač, jelikož ten můj absolutně přestává reagovat na ten hadr. Abych pravdu řekla, ani bych ho nereklamovala, jen vrátila za peníze, protože už asi nikdy nebudu věřit hardiskům. Zkusila jsem všechny ajťácké rady - defragmentace počítače i hadru, checkdisk celého počítače i hadru, skenování antivirama a užitečnými programy, kontrola připojení IDE řadičema a PROSTĚ NIC! Nikde žádná chyba, tak to opravdu nechápu... Ale dočetla jsem se, že občas to může způsobovat USB připojení v ntb, které jakoby nestíhá...Ale to mi přijde divné, jelikož z počátku běžel jak po másle a najednou...Nu ale hlavním ukazatelem je to, že v něm začalo cvakat a to je prý známka toho, že jde pomalu ale jistě do hajzlu Takže hr, hr fotky zálohovat a pak pofrčí zpátky tomu zelenýmu hajzlovi Alzákovi

Přemýšlím, že jednoho dne udělám výběr fotek, nakoupím si hodně fotoalb a nechám si je vytisknout. Mám ráda fotoalba a když jsme si u přítelovo babi prohlíželi fotky, je to prostě takový hezčí než klikat na šipku "další".

Tak já se s vámi tedy loučím a zas brzy čáááu

Tohle není svět pro mě

10. prosince 2014 v 14:20 | Lu.Blueberry |  Deník
Ahoj, ahoj

Titulek článku zní dost depresivně se sklonem k sebevraždě, ale vůbec tomu tak není. I když možná lehce depresivně na to nahlížím...
S hledáním práce to plně nesouvisí, pohovorů mám teď až až, ale trochu to k tomu patří taky. Určitě nejsem jediná, která tenhle svět a tuhle dobu nenávidí. Což mě teď poslední dobou dost přivádí k otázce, jaký je význam člověka a jaký je význam jeho žití a bytí zde... Protože to, co se považuje za "život" teď, mi moc hezký ani užitečný nepřijde.
Možná to je tím, že stárnu a nad vším začínám přemýšlet jinak.

Lidé byli stvoření, aby byli milováni.
Věci byly stvořeny, aby byly používány.
Pointa chaosu dnešního světa je ten, že lidé jsou používáni a věci milovány.

Ne, nejsem pesimista, který by si chtěl vzít život. Snažím se si život dělat hezčím a žít ve své vlastní bublině se svými lidmi, které mám ráda. Občas svojí bublinu právě opustím, abych se podívala jakto vypadá v okolí. Avšak vždycky vidím vše stejné ba dokonce horší. Každodenní zprávy na internetu, lidé na ulici, děti, chování lidí, zacházení se zvířaty... Všechno tohle se hroutí a stává se z toho něco "umělého" a odporného. Vznikají nesmyslné předpisy a zákony, které život zbytečně komplikují.

Nevím, proč se tohle děje a už mě to doopravdy ani nezajímá a nemám zájem se podílet na tom něco změnit, protože jsem asi ztratila víru v lepší zítřky. A také mi došlo, že sám člověk nic neudělá a v téhle době je těžké najít nějakou skupinu lidí, která vás nepodrazí nebo nepřekvapí tím, jací doopravdy jsou. Vůbec mě neberte jako nějakýho depkaře, já jsem šťastná, jen tohle je takový můj pohled na dnešní svět a já se potřebuji holt vykecat.

Tak tedy zas někdy na viděnou, jdu si spravit psací náladu na blog o Stephenu...