Jak jsem se prala s úzkostí

21. dubna 2016 v 19:44 | Lu.Blueberry |  About me
Přemýšlela jsem delší dobu, zda mám tento článek napsat. Rozhodla jsem se, že něco tedy sesmolím, protože věřím, že by to někomu mohlo pomoci - zjištění, že v tom není sám a že je to normální.
Mluvím o "panické poruše" a stavech úzkosti a depresí. Podobný článek už je u mně na blogu zde a právě dle nejčtenějších článků jsem si všimla, že tenhle je dost vyhledávaný a čtený. Je to spíše takové seznámení s těmito stavy - co je provází, proč vznikají a jak se jich nejlépe zbavit.
Tentokrát chci ale převyprávět mé zkušenosti a popsat dané situace, které mi dělaly problém. Dokonce mi i doteď dělalo problém o těchto stavech mluvit, protože se mi ty pocity vracely, ale teď už je umím zahnat a ovládnout a můžu vám to celé odvyprávět.
Tak tedy, jdeme na to.


Myslím že to začalo ve čtvrtém ročníku střední školy někdy po Vánocích. Ani nevím proč, ale dopadlo to na mně. Blížila se maturita, ale to s tím nemělo co dělat - tu jsem zvládla s přehledem a v klidu. Bylo to někdy začátkem ledna a táhlo se to cca do konce března. Stávalo se mi to při některých hodinách. Nejvíce si pamatuji hodinu občanské výchovy, kdy mě neskutečně sral učitelčin hlas. Myslím, že vyprávěla něco o politické situaci a dokonce i to ve mně vyvolávalo pocit, že z té místnosti musím utéct. Byla tam se mnou Cristie a myslím, že nic nepoznala, ale snažila jsem se s ní co nejvíc mluvit, abych ten pocit zahnala. Nakonec jsem se přihlásila, že musim nutně na záchod. Zapadla jsem do kabinky a svíraly se mi útroby. Musela jsem se rozdýchat, uklidnit třas rukou, nabrat sílu zpět do nohou a teprve potom se vrátit do třídy. Kupodivu zbytek dne byl celkem ucházející.
Tohle byly ty první náznaky začínajícího pekla, které se mělo rozhostit rok na to. Maturitu jsem zvládla, proběhlo krásné léto a prázdniny, měli jsme krásné Vánoce a začal leden a celé se to začalo kazit.

Byla jsem už skoro půl roku bez práce, pořád doma a začínala jsem "bláznit". Byl to neskutečný stereotyp. Člověk jak byl doma sám, tak začal moc přemýšlet a vymýšlet kraviny. Přemýšlíte nad vším a celkovým rozpoložením jste zdeprimovvaní a smutní a vše vidíte černě. Začalo to tím, že mi začalo být nepříjemné chodit mezi lidi - na nákup, do autobusu, dokonce i ven s kamarády. Dalo se to ale vždy překonat. Nejvíce to rozjela nemoc, zřejmě chřipka. Pamatuji si to jakoby to bylo včera - ráno mi bylo hrozně - dávala jsem to za vinu zelenému čaji, který jsem vypila (dodnes ho nepiju), ale pochybuju, že to bylo tím. Lehla jsem si do postele a koukala do stropu. Začala se mi točit hlava, cítila jsem slabost v nohou a neskutečný strach o sebe samou. Co se mi to děje?
Šla jsem za mamkou a ta mě poslala k doktoru. Vůbec se mi tam nechtělo samotné. Jenomže mamka byla po noční a nechtěla jsem jí nutit jít se mnou (jo zní to fakt srandovně, chodit v 19 letech společně s mamkou k doktoru, ale lidi - bylo mi vážně šíleně hrozně). Pamatuju si, že jsem měla svoje hnědý zimní kecky a když jsem je měla obuté, přišlo mi, že mě strašně škrtí. Vyšla jsem ven. Všude byl sníh. Došla jsem sotva k druhému paneláku a musela jsem se vrátit domů - do "bezpečí". Mamka se strašně divila, co mi jako je. Sesunula jsem se v chodbě o skříňku a pila vodu, co mi mamka donesla. (Zní to jako akční vyprávění nebo nějaký román, ale chci vám co nejblíže přiblížit moje pocity.)
Nakonec šla se mnou. Cítila jsem se lépe, že nejdu sama. Ale pořád jsem zároveň cítila neskutečnou slabost a celkový neklid těla.
Jako na potvoru byla čekárna plná a mě se z těch lidí dělalo mdlo - vážně! Šly jsme si tedy sednout do venkovní čekárny, kde stály kočárky. Celou dobu jsem se snažila sklidnit třas celého těla a zadržovat slzy. Byl to strach, lidi já měla takovej strach, že jsem chtěla furt brečet jako ten největší uzlíček nervů. Konečně jsme došly na řadu. Zbožňuji mého dětského doktora. To je tak sympatickej člověk, že pohled na něj mě zklidnil. Ptal se co se mi děje. Vlastně okamžitě řekl, že tohle je v mým věku naprosto normální a že to souvisí i s tím jak jsem vyhublá. Že je tělo prostě slabý a nervy nejsou obalené žádnými tuky nebo co a chybí mi celkově různý vitamíny a živiny. Že mi chybí hořčík ! (Důležitá informace - dodnes co pociťuji nějaký nájezd nepříjemného pocitu, dám si magnesium a piju litry magnesie). A že bych měla více jíst.
To mě trochu zklidnilo, ale zároveň to rozjelo dlouho šílenou cestu za nalezením klidu.
Doma jsem jedla, jak se dalo, ale pořád jsem chodila na záchod! Všechno šlo prostě ven a já začala být paranoidní, že umírám a už nikdy nenaberu, že se z toho zblázním. Typické projevy panické poruchy, nic zvláštního :D I když to zní vážně hrozně. Hodně jsem jedla banány, pila nutridrinky, a prostě vše co jsem mohla, abych co nejdřív přibrala.

Přidala se k tomu nespavost. Mozek mi každou noc jel na plné otáčky a nenechal mě v klidu spát. Druhý den jsem byla unavená, ale stejně jsem spát prostě nemohla. Když už jsem přes den usla - během 15 minut jsem se vzbudila se srdcem v krku, bušením v hrudi a hrozným pocitem úzkosti a trvalo mi vždy hrozně dlouho, než jsem se zase uklidnila.

Nejhorší na tom bylo asi to, že jsem se bála lidí - dokonce i svého přítele. Chtěl se vidět a já z toho měla hrozný strach. A když už jsme byli spolu vůbec jsem se necítila pohodlně. Trávila jsem u něj víkend a byla jsem celý víkend jako v křeči.
Nejtrapnější situace nastala, když jsme byli pozváni na večeři. Seděli jsme v restauraci, měli už objednané jídlo, normálně se bavili, když v tom najednou - panika se přiblížila odněkud zezadu a už mě měla. Nejdříve jsem musela na záchod, myslela jsem že to přejde, ale bylo to jenom horší. Pak jsem se vrátila, ale během pár minut jsem musela ven. Zachvátil mě takový strach. Seděla jsem venku a brečela. Přišel za mnou přítel a vůbec mi nerozuměl. Cítila jsem se strašně trapně. Už jsem se tam nemohla vrátit a jeli jsme domů dřív. Naštěstí se mnou o tom další den nikdo nechtěl mluvit, ani se nikdo neptal...

Takhle jsem "trpěla" několik měsíců. Ale bojovala jsem, zpočátku jsem jen četla různé knihy a seznamovala se s tím, co se mi děje. Pila jsem meduňkový čaj po litrech, jedla Magne B6 po kilech a dále se cpala banány :D Koukala jsem na videa na youtube - lidi s podobným problémem, různá povzbudivá videa o sebelásce a klidu v duši. Docela to pomáhalo a začala jsem se v ovládání svých myšlenek zlepšovat. Začala jsem se pomalu schválně vystavovat nepříjemným situacím a zvládat je a překonávat se. Potom mi pomohlo i to, že jsem nastoupila na brigádu a byla mezi lidmi. Jednou mě tam pocit úzkosti přepadl, utekla jsem na záchod, ale už jsem to uměla ovládnout a potom jsem se v pořádku vrátila na pracoviště. Nastolila jsem jakýsi řád a smysl života. A bylo to už jen a jen dobré.

Stále mě občas přepadnou nějaké pitomé myšlenky a snaží se mi znepříjemnit život. Umím je ale už skvěle ovládnout - vyjmenuji si všechny racionální důvody toho, že se nic neděje a představuji si odpornou myšlenku, jak nastupuje do vlaku a odjíždí hodně daleko a ztrácí se v dáli.
Hodně mi pomohly články a videa Jaroslava Duška, Jana Hnízdila a knihy od Louise L. Hay. Hlavně tedy představení a kniha Čtyři dohody, kniha Uzdrav své tělo a Buddhova kniha o spánku. Ačkoliv to bude znít směšně, ale člověku hodně pomůžou i různé motivační citáty...

Člověk se musí uvolnit. Já vím, že se to lehce řekne, ale jen sám sobě si může pomoct. Může chodit na "popovídání" k psychologovi, ale hlavně si musí povídat sám se sebou. Někde jsem četla moc pěkný článek, ve zkratce byl o tom, že člověk se má vždy o koho opřít, o tu svou "duši" v sobě, to co se děje ve světě okolo nás můžeme sledovat jako diváci a občas do toho zasáhnout, ale vždy se můžete vrátit do svého klidného nitra a "odpočívat". Někomu to může znít jako nějaká esoterická kravina, ale věřte mi, ten duševní stav je opravdu mocný a důležitý.

Teď se mi ještě více ulevilo, že jsem někomu svěřila celý svůj příběh. Doufám, že to někomu třeba pomůže. Pokud byste měli nějaké otázky, klidně mi piště do komentářů :) Časem tenhle článek budu doplňovat, protože jsem na některé věci třeba zapomněla.

Mějte se krásně :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bbnvspouct Bbnvspouct | E-mail | Web | 21. září 2017 v 1:33 | Reagovat

quick and easy payday loan - http://paydayvax.org/
500 payday loans <a href="http://paydayvax.org/">fast cash loans</a> ’

2 Blophoogma Blophoogma | E-mail | Web | 22. září 2017 v 14:13 | Reagovat

payday advance loans
<a href="http://loansvtna.org/">cash advance</a>
payday direct
<a href=http://loansvtna.org/>online payday loans</a> ’

3 Ffvimmils Ffvimmils | E-mail | Web | 23. září 2017 v 4:12 | Reagovat

cialis mexico
<a href="http://cialisovnnc.com/">generic cialis</a>
buy cialis 20mg
<a href=http://cialisovnnc.com/>generic cialis</a> ’

4 ScrbAvaike ScrbAvaike | E-mail | Web | 23. září 2017 v 14:04 | Reagovat

brand cialis for sale
<a href="http://cialisofkl.com/">cialis buy</a>
price of cialis
<a href=http://cialisofkl.com/>cialis buy</a> ’

5 BhnjpiestY BhnjpiestY | E-mail | Web | 25. září 2017 v 21:14 | Reagovat

viagra online without prescription
<a href="http://viagracekan.com/">buy viagra</a>
viagra usa
<a href=http://viagracekan.com/>viagra</a> ’

6 Lvvdcyclor Lvvdcyclor | E-mail | Web | 27. září 2017 v 11:46 | Reagovat

generic viagra from india - https://viagraciom.com
cheap brand name viagra <a href=https://viagraciom.com>cheap viagra</a> ’

7 PameNeusia PameNeusia | E-mail | Web | 28. září 2017 v 21:27 | Reagovat

moneytree payday loans
<a href="https://installmentsvfacr.com/">installments loans</a>
payday loans bad credit
<a href=https://installmentsvfacr.com/>online installment loans</a> ’

8 FvthsEnroca FvthsEnroca | E-mail | Web | 29. září 2017 v 1:14 | Reagovat

payday loans no credit check
<a href="https://cashrvyn.com/">payday loans</a>
www paydayloan com
<a href="https://cashrvyn.com/">cash advance</a> ’

9 KsdbBlish KsdbBlish | E-mail | Web | 30. října 2017 v 20:08 | Reagovat

bad check topayday loan - http://paydayloansvrtb77.org/
bad credit loan <a href=http://paydayloansvrtb77.org/>advance cash</a> ’

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama