Listopad 2016

Halloweenská maska 2016 - zpožděný příspěvek

15. listopadu 2016 v 15:20 | Lu.Blueberry |  Creation
Upřímně je mi uplně jedno, že to není náš svátek a fakt mě neztrapní příspěvky na sociálních sítích typu - Zase kradeš od Američanů? Bež raději zapálit svíčku zesnulým na hřbitov. Tak za prvý Halloween je v uplně jinej den než Dušičky a za druhý jsme ho nepřejmuli v plném rozsahu. Nechodíme koledovat s dětma cukroví do ulic ani nepořádáme speciální akce (vyjma těch v různých barech jako Přijď v nejlepší masce apod.). Takže nevím, co všechny furt tak sejří na tom, že si někdo vyrobí/namaluje masku nebo vydlabe dýni. Pro mě je to druh kreativního vyžití a strašidelná atmosféra Halloweenu je pro mě už jen takové plus, jelikož jsem milovník hororů. Lidi berou všechno hrozně moc vážně - nedokážou se radovat a nebo něco ocenit... Smutné, ale hlavní je, že já taková nejsem, takže vám představuju svůj halloweenskej xicht 2016 a jako bonus vydlabané dýně :) Mě to prostě baví a dělá mi to radost, kdybych žila v Americe, tak mám ten nejvíc nazdobenej dům s dvorkem "až by to bolelo" :D

https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/14938353_10206046667324955_7511370102505474763_n.jpg?oh=ec8d382ff81f1872fe6e8683f750641f&oe=589073F9
Klasicky asi tak zábava na hoďku a půl :)

https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/14938255_10206064828898983_7296482686744128322_n.jpg?oh=c948d25fb168da0e7ca875c6b1bf58ac&oe=58D35E0E
Popravdě jsem v den Halloweenu vyřezala dvě malinké Hokkaido dýně se znakem Subaru a podobným xichtem jako má tahle.Ale druhý den, když jsem vlezla do obchodu, tak už měli normální halloweenské dýně na vyřezávání. A neodolala jsem příležitosti vykuchat pořádnou obří dýni :D

No...a je na tom snad něco pobuřujícího? Nekřesťanského? Vždyť je to jen zábava :)


První rajská a celý život naruby

15. listopadu 2016 v 14:55 | Lu.Blueberry |  Deník
No.. jak vám to napsat...asi nijak jinak, než prostě jak to je Je to trapný, že zrovna poslední článek je plný takových radostných zpráv a těšení se na dovolenou. Ani vám nebudu popisovat, jaký to bylo, protože už je to tabu. A teď zrovna koukám do levého sloupce tady na blogu, že tématém týdne je "Tabu". Tak to fakt sedí.
Hlavně jsem tenhle článek chtěla napsat pěkně dlouho, abych mohla psát dál a na "novo". Abych to měla už za sebou. Svým způsobem je to blbost, protože pochybuju, že někdo pozoruje celou mojí blogerskou činnost od začátku nebo tak.
Jenom vám chci říct, že pokud nejste doopravdy šťastní s nějakým člověkem nebo vás takové myšlenky přepadají, tak je nezahánějte. Protože mají pravdu. A vy si jen namlouváte, že to tak není. Ale taky nemůžu mluvit za všechny - jasně, ale ve většině případů musíte nechat promluvit rozum a nebrat ohledy na ostatní podněty, co vás někde drží. Potom zbytečně setrváváte třeba i několik let ve vztazích, které už nemají dávno smysl. Ale když to potom skončí - panečku, to je pocit...
No a přesně takhle se teď cítím já. Jako někdo uplně jiný. Vždy jsem poslouchala 4 dohody od Ruize nebo různá "motivační" videa, jak být šťastný, ale to je tak jediné, co jsem dělala. Pouze jsem si představovala a snažila si namluvit, že jsem doopravdy šťastná a vděčná za to co mám. Ale byl to jen můj vlastní blud. To teprve teď se cítím svobodně, že jednám dle vlastní vůle. Že jsem doopravdy spokojená sama se sebou, se vším co dělám a jak přemýšlím. Že mě žádná věc ani žádná osoba nedrží v jakýsi negativní bublině, kde nemám vlastní sebevyjádření. Jasně, můžete si říct - ááá tady je někdo zamilovanej a všechno zase vidí růžově. Ale kdepak. Zamilovaná jsem, ale není to žádná podmíněná láska, kterou jsem doposud poznala, je to tak čistý a upřímný. Tak jak to prostě má být. Ne, že se cítíte ovládáni a na druhou stranu se snažíte ovládat, abyste se cítili lépe.
Já myslim, že už víc toho ze sebe nedostanu.
Pěkně jsem si pročistila hlavu a teď si tady v duchu nadávám, že jsem to měla udělat už před těmi 2-3 měsíci.

Chtěla bych se blogu začít opět věnovat, ale stále hledám nová témata, protože buďmě upřímní - "deníkový blog" (viz. já a moje kecy) nikoho moc nezajímá. Možná začnu dělat nějaké průvodce malováním a kresbou, fotit recepty, fotit vlastní obrazy, víc psát o hororech... a třeba je tohle zase takový výkřik do tmy a nebudu mít na blog chuť ani čas

Uvidím, nicméně jsem se vám chtěla vypsat - což se povedlo - a můžu vám sem tam zas něco přidat
A ještě pro zvědavce, který sem třeba klikli kvůli titulku článku - dělala jsem první rajskou omáčku v životě a fakt se povedla Byla vařena s láskou pro prarodiče mého přítele, teprve se s nimi seznamuji, tak doufám, že jsem si vyvařila pár plusových bodů Nevím jestli u zbytku jeho rodiny bude stačit rajská, ale třeba pomůže můj ďolíčkovitej úsměv a upřímná duše

Mějte se krásně